Při stavbě kamen je důležitý respekt k ohni i fyzice

Improvizace je denním chlebem každého dobrého řemeslníka, ale nesmí znamenat kompromis ve funkci nebo dokonce bezpečnosti. „Při návrhu kamen je nejdůležitější respekt k ohni a k fyzikálním zákonům,“ říká Jan Temr, majitel stejnojmenné rodinné kamnářské manufaktury.

Můžete popsat, jak se vlastně staví kamna?

Stavbě kamen předchází projektová příprava, jejíž součástí je výkresová dokumentace a realistický 3D návrh. Pak zákazník nějakou dobu musí čekat na výrobu kachlů a dalšího zakázkového materiálu. Při samotné stavbě se vytyčí základy, připraví se zaústění do komína a přívod vzduchu do topeniště. Po založení stavby se postupuje systémem „zevnitř ven“, nejdříve tedy přichází na řadu protipožární izolace stěn, ke kterým kamna přiléhají, následně stavba ohniště, akumulačních tahů a až potom kolem nich vzniká plášť z kachlů nebo omítaného šamotu. Každá kamna jsou ale originál, a tak se liší i způsob jejich stavby.

Z jakých materiálů se nejčastěji kamna vyrábějí?

Stavěná kamna jsou nejčastěji zhotovena z pálených keramických žáruvzdorných hmot, nejčastěji kachlů. Kvalitní materiály musí splnit nejen požadavek na dlouhodobou odolnost vůči vysokým teplotám, ale hlavně zvládat opakované a prudké tepelné změny. Když si představíte, že v pátek po příjezdu zatopíte v promrzlé víkendové chalupě a do 15 minut máte v topeništi 800 °C, je jasné, že na kvalitě se tady šetřit nedá.

Jak dlouho trvá, než se postaví taková kamna? A mohu je hned používat?

Podle složitosti zakázky je hotovo v rozmezí jednoho až šesti týdnů. Do plného provozu je možné kamna uvést až po přibližně měsíci přirozeného schnutí, kdy se zbavují volně vázané vody. Nakonec je potřeba kamna alespoň pět dní vypalovat postupným roztápěním, aby se pomalu uvolnila i veškerá zbytková, tedy chemicky vázaná voda.

Jaké trendy v oblasti kamen v současnosti zaznamenáváte?

Trend v motivaci je už několik let podobný, návrat k romantice rodinného bydlení a nezávislosti na vnějších zdrojích energií. Pokud jde o trendy designové, tam bych české zákazníky označil spíše za konzervativní. Většina poptávek je inspirovaná něčím, co zákazníci měli možnost někde fyzicky zhlédnout, případně i na vlastní kůži v praxi vyzkoušet. Troufám si říct, že čeští kamnáři patří k těm kreativnějším a jsou schopni nabídnout i velmi originální a architektonicky hodnotná řešení, ale ze strany investorů zatím stále není příliš odvahy zkoušet nové designové přístupy. Ty přitom můžeme uplatnit právě i díky opravdu rychlému vývoji v oblasti materiálů.

S jakými požadavky zákazníků se nejčastěji u kamen setkáváte?

Nejčastěji by čeští zákazníci rádi zkombinovali vše dohromady, tedy vytápění celého domu, ohřívání užitkové vody, vaření, pečení a ještě k tomu ležení na zápecí.

V čem jsou největší rozdíly, když porovnáte moderní kamna a ta, která známe z domů našich babiček?

Funkci, tedy především akumulaci, umíme zajistit stejnou, nebo díky novým materiálům dokonce lepší. Moderní kamna musí ale splňovat podstatně přísnější požadavky na emise škodlivin, protože ani tak starému řemeslu, jakým je kamnařina, se tato opatření nevyhýbají. Chceme-li uspět v konkurenci jiných zdrojů vytápění, nesmíme být pozadu ani v otázce ekologie. Dnešní kamna mohou zvnějšku vypadat naprosto stejně jako ta babiččina, uvnitř se ale bude skrývat topeniště s podstatně vyšší účinností a radikálně nižší produkcí škodlivin. To s sebou nese pro uživatele nesporné výhody v nižší spotřebě dřeva a zároveň ve snazší a méně časté údržbě.

Jan Temr se k řemeslu dostal díky svému otci, který stavěl kamna do své krkonošské roubenky. Vystudoval škoda Auto vysokou školu, výrobě aut se ale nikdy nevěnoval. Po ukončení studií se zapojil do rodinné firmy v Brandýse nad Labem, v roce 2006 převzal její vedení a současně vstoupil i do Cechu kamnářů ČR.

O kolik se snížila spotřeba dřeva?

Je třeba asi nejprve vysvětlit, že topeniště v kamnech není totéž, jako krbová vložka, kterou většina lidí možná zná. Kamnové ohniště je podstatně robustnější konstrukce se stěnami z žáruvzdorných hmot o tloušťce až 20 centimetrů a hmotností kolem půl tuny. Dá se zjednodušeně říct, že pokud se účinnost moderních kamnových ohnišť zvýšila z babičkovských 50 procent na dnešní běžný standard nad 85, pak úměrně tomu klesla i spotřeba dřeva.

Dělali jste nějakou netradiční realizaci?

U zakázkově stavěných kamen je každá realizace svým způsobem netradiční. Nikdy nejde o rutinu. Stavěli jsme například otevřený krb tak velký, že se do něj bez potíží postavil dospělý člověk, nebo kachlová kamna s ležením na zápecí pro celou šestičlennou rodinu. Zajímavá byla i realizace omítaných kamen ve tvaru vejce.

Máte pocit, že obliba kamen roste?

Naše řemeslo je přímo navázané na stavebnictví, proto se i poptávka pohybuje ve vlnách. Aktuálně je velmi silná. Z dlouhodobějšího pohledu vnímáme stále rostoucí oblibu kamen jako příležitostného, ale i trvalého a hlavního zdroje tepla. Jde to ruku v ruce s větším uvědoměním si nebezpečí závislosti na vnějších dodávkách energií. Svou roli hraje i snaha lidí o zdravější životní styl, v čemž mohou správně zvolená a dobře postavená kamna také svým dílem pomoci. Jejich sálavé teplo na principu radiace je totiž zdravější než obvyklé teplovzdušné.

Jaké jsou výhody akumulačních kamen v porovnání s teplovzdušnými topidly?

Největší přínos je v samotném principu předávání tepla do místnosti. U akumulačních kamen jde o sálání, což je elektromagnetické vlnění velmi blízké slunečnímu záření. Pro lidské tělo jde tedy o nejpřirozenější i nejzdravější způsob vytápění. Při tomto druhu distribuce tepla se na minimum omezuje přesoušení vzduchu a víření prachu v domě, protože pracuje s nízkými teplotami rozloženými na velké ploše pláště kamen. Teplo se drží dole, nikam neuniká, protože sálavá kamna primárně neohřívají vzduch, ale hmotné objekty, tedy stěny, podlahu, zařízení bytu i samotné lidské tělo.

Naproti tomu teplovzdušná topidla pracují na principu proudění ohřátého vzduchu. Aby byl v místnosti vytvořen pocit tepelné pohody, je potřeba, aby se vzduch v celém prostoru neustále promíchával. S tímto pohybem je spojen i pohyb prachových částic, hromadění teploty u stropu, vysoušení vzduchu a při jeho vyšší rychlosti dokonce kontraproduktivní pocit průvanu.

V jakých typech domů převládá výstavba kamen? Roste jejich obliba i ve městech, nebo jsou tématem spíše na vesnicích?

Chat a chalup v horách a podhůří je pořád velká část. Snažíme se ale ukázat, že kamna mohou být i velmi moderní objekt dotvářející originální interiér. Daří se nám spolupráce s architekty, kteří pochopili, jaké krásné věci umí kamnařina nabídnout. V našem oboru už nejsou výjimkou ani prestižní ocenění pro některé výrobce atypických keramických kachlů za přínos v oblasti designu. Stále více se tedy kvalitní kamna objevují i v moderních loftech a městských rodinných domech.

Někteří lidé se pokoušejí stavět kamna sami. Jakých nejčastějších chyb se dopouštějí?

Jako kamnář nemohu odpovědět jinak, než že největší chybou je se do toho vůbec pouštět bez hlubší znalosti problematiky. Je to doslova hra s ohněm. Vznikají pak často stavby, které nedělají dobré jméno řemeslu jako takovému, protože většinou fungují kompromisně, v některých případech jsou dokonce i nebezpečné. Kamnařina je komplexní obor, kde práce kamnáře začíná podrobným návrhem technického i estetického řešení, včetně dnes už poměrně komplikovaných výpočtů, a končí samotnou realizací na místě u zákazníka. Dobrý kamnář není jen technikem nebo montážníkem, jak ho často lidé vnímají, ale i kreativním tvůrcem pracujícím se specializovaným 3D softwarem. K tomu jsou zkrátka potřeba už nějaké know-how, vzdělání a praktická zkušenost.