Typy topidel

Od krbu přes kamna po sporáky a pece

Jaký je rozdíl mezi krbem a krbovými kamny? A proč není kachlový sporák totéž co pec?

Terminologie je pravým kořením všech řemesel, kamnářství nevyjímaje. Odborník se v ní orientovat samozřejmě musí, jinak by se brzy ukázalo, že se za odborníka jen vydává. Laik se ale s každým jednotlivým označením setkává často poprvé až ve chvíli, kdy se stává zákazníkem. A tehdy začíná tápat…

V termínech označujících jednotlivá konstrukční a funkční řešení krbů a kamen panuje na odborné úrovni jasná shoda. Je to dáno závaznými technickými normami, které nemohou připustit jakoukoli záměnu. Nejasnosti tak vznikají často nepochopením problematiky a chybnou interpretací.

Co je co – od krbu přes kamna po sporáky a pece

Na začátku je nutné definovat úplně základní pojmy. Tím nejobecnějším a všem ostatním nadřazeným je slovo topidlo.

„Topidlo je v pojetí kamnářského řemesla zařízení určené k vytvoření tepla pomocí spalování kusového dřeva.“

Výroba tepelné energie je společným znakem všech kamnářských děl a výrobků bez ohledu na to, jak se s touto energií dále nakládá. Jednou může teplo sloužit k vytápění objektů, podruhé k vaření, pečení nebo grilování, pak zase k sušení, ohřívání vody apod.

Když přijmeme tuto základní dohodu, pak už je možné vyjasnit i ostatní pojmy.

  • Krb je zakázkově stavěné topidlo určené k tomu, aby bylo možné bezpečně a účinně spálit kusové dřevo a zároveň se těšit pohledem do plamenů ohně. Může být uvnitř domu (pak jde o krb interiérový) nebo venku (krb zahradní). Jeho portál může být buď zcela otevřený bez dvířek, opatřený uzavíratelnými dvířky nebo je do něj vestavěna krbová vložka s uzavíratelnými dvířky.
  • Kamna jsou taktéž topidlem, ale bez doplnění o konkrétní přídavné jméno není možné definici dokončit.
    • Kachlová kamna případně omítaná kamna jsou topidla zakázkově stavěná podle předem připraveného individuálního návrhu. Jsou stavebně pevně spojená s konstrukcemi domu – vždy s podlahou, většinou i se stěnami a někdy i se stropem.
    • Naproti tomu krbová kamna jsou jakákoli továrně vyrobená volně stojící topidla bez ohledu na materiál použitý k jejich zhotovení. Mohou být z litiny, oceli, klidně i z kachlů – stále jsou to ale „jen“ krbová kamna, nikoli „kachlová kamna“.
    • Kachlový sporák je varianta kachlových kamen určená výhradně do kuchyně pro provoz spojený s vařením a pečením. Jde o topidlo vnitřní konstrukcí uzpůsobené k tomu, aby bylo možné ohřát varnou plotnu a vestavěnou troubu na vysoké teploty nutné pro tepelnou úpravu potravin.
    • Pec na chleba, pizzu, maso nebo cokoli dalšího dobrého na zub je jednoúčelové topidlo určené opravdu jen k pečení. Pec má v naprosté většině případů podobu masivní omítané kupole, pod kterou se skrývá velká pecní dutina.

Žádný krb ani kachlová kamna nemají své identické dvojče

V praxi pracují kamnáři s celou šíří typů a variant topidel. Je to dáno rozdílnými individuálními požadavky zákazníků. Co se týče topidel stavěných podle individuálního návrhu – krbů, kachlových a omítaných kamen, kachlových sporáků a pecí – nestane se, že by jeden kamnář za svůj pracovní život postavil dvě úplně identická topidla. Vždy se budou lišit alespoň drobně ve vnitřním řešení technických částí nebo ve vnějším designu.

To je i důvod, proč není reálné zpracovat ceník či katalog takových děl. Je možné se pohybovat v určitém rozsahu, nastínit představu o rámcové ceně na základě pracovní zkušenosti. Ale přesná kalkulace i designový návrh je vždy dílem společné práce zákazníka – budoucího uživatele – a kamnáře.

Rozdělení topidel podle účelu

Kamnáři montovaná a na zakázku stavěná topidla se pak dají rozdělit na několik funkčních skupin:

1. Krbová kamna

Jak bylo již zmíněno, jde o jakousi podskupinu, která není hlavním předmětem zájmu zákazníků hledajících kamnáře. Krbová kamna jsou sériové výrobky, jejichž vývoj, volba materiálů, zpracování konstrukce i následné funkční parametry jsou zodpovědností výrobce. Role kamnáře se zde omezuje jen na funkci odborného poradce při výběru a montážního dělníka – na základě posouzení tepelných ztrát objektu doporučí konkrétní model, kamna dodá, odborně připojí kouřovod, přívod spalovacího vzduchu a zprovozní je.

+ nejlevnější z interiérových topidel na dřevo, nižší hmotnost a menší rozměry, snadná výměna za jiný model, v případě potřeby možnost přesunu na jiné místo
– žádná nebo jen minimální akumulace tepla, žádná nebo jen minimální možnost přizpůsobení funkčních a designových parametrů individuálním potřebám, rozsah nabídky omezený sortimentem výrobců, nemožnost cíleného rozvodu tepla (mimo modely vybavené teplovodním výměníkem)

2. Teplovzdušný krb

Je funkčně i konstrukčně nejjednodušší variantou krbu. Topeniště tvořené uzavřenou krbovou vložkou napojenou kouřovodem na komínový průduch je kamnářem obestavěno do dutiny z izolačního materiálu. V dolní části obestavby je umístěn jeden nebo více otvorů pro vstup chladného vzduchu, v její horní části pak jeden nebo více otvorů pro výstup horkého vzduchu.

Ohříváním vzduchu, který je uvnitř obestavby v kontaktu s rozpáleným pláštěm krbové vložky, vzniká jeho proudění. Výdechovým otvorem teplý vzduch z obestavby vystupuje a na jeho místo se dostává chladnější vzduch vstupující přisávacími otvory.

+ nejlevnější z topidel stavěných podle individuálního návrhu, u samotížné varianty bez rozvodu ventilátorem je funkce nezávislá na vnějších zdrojích energie, rychlý náběh na provozní teplotu, nižší hmotnost než akumulačního topidla, možnost cíleného rozvodu tepla
– žádná nebo jen minimální akumulace tepla, omezeně regulovatelný výkon obvykle nevhodně vysoký pro nízkoenergetické (NED) a pasivní domy, spolu se vzduchem přenos prachových částic po domě, nutnost častého přikládání

3. Sálavý krb / Akumulační krb

Pokud krbovou obestavbu tvoří nikoli izolační, ale tepelně vodivý materiál, nemusí být opatřena otvory pro přisávání vzduchu ani výdech tepla. Jde o zcela uzavřenou dutinu, jejíž obálka sálá do svého okolí teplo celým povrchem podobně jako jiné plošné zdroje tepla – podlahové topení, infrapanely nebo stěnové vytápění. V takovém případě mluvíme o sálavém krbu.

V případě, že je uvnitř obestavby skryta dodatečná akumulační masa v podobě masivních plátů, desek, tvarovek, spirál nebo prstenců z materiálu s vysokou tepelnou kapacitou, označuje se takový krb jako sálavý akumulační. Tepelná setrvačnost, kterou takový krb nabízí, je výhodou tam, kde je třeba snížit množství tepla předaného do interiéru za časovou jednotku – v NED a pasivních domech.

+ funkce nezávislá na vnějších zdrojích energie, přenos tepla příjemným sáláním bez víření prachu, dlouhá doba topení bez nutnosti přikládání, velký rozsah regulovatelnosti – možnost nízkého výkonu vhodného i pro NED a pasivní domy, designová variabilita stejná jako u teplovzdušných krbů
– vyšší pořizovací náklady ve srovnání s teplovzdušným krbem, po úplném vychladnutí delší doba nutná pro náběh na provozní teplotu, omezené možnosti cíleného rozvodu tepla

4. Teplovodní krb

Krbová vložka s teplovodním výměníkem je základním prvkem pro realizaci teplovodního krbu. Vložka je vestavěna do dutiny tvořené izolačním materiálem s přisávacími i výdechovými otvory podobně jako u teplovzdušného krbu. Výměník je zařízení určené k převodu tepelné energie přímo z topeniště a/nebo ze spalin do topné látky – vody. Ta pak pomocí oběhového čerpadla trvale obíhá v uzavřeném potrubí a přenáší teplo do topné soustavy v domě. Krb pak slouží buď jako doplňkový nebo i hlavní zdroj tepla.

Správnější by bylo označovat teplovodní krb za „krb kombinovaný“ případně „teplovzdušně-teplovodní“. Žádný teplovodní výměník totiž nedokáže odebrat a převést 100 % vytvořeného tepla do topné soustavy. Vždy tak mluvíme o podílu výkonu na straně vody / výkonu do prostoru resp. do vzduchu. Tomu také musí odpovídat projekční přístup k návrhu takového krbu, aby nedošlo k disproporcím ve výkonech a tepelné potřebě jednotlivých vytápěných prostor.

+ bohaté možnosti řízení a regulace distribuce tepla do celého domu
– funkce závislá na elektřině (pohon čerpadla je nutný pro trvalé chlazení krbové vložky), nutná dražší krbová vložka, náklady vyšší o nutné prvky pro zajištění bezpečné a komfortní funkce, riziko závady a kratší životnosti vyšší než u ostatních krbových vložek, menší výběr modelů krbových vložek, náročnější a častější údržba, větší citlivost na kvalitu dřeva (především obsah vlhkosti) a způsobu obsluhy

5. Akumulační sálavá kamna

Topidlo, které dalo jméno celému řemeslu – akumulační sálavá kamna na dřevo stavěná dle individuálního návrhu jsou tím, co dělá kamnařinu kamnařinou. Těleso z materiálů, které teplo nejen snadno snášejí bez deformací a praskání, ale umí jej i akumulovat a následně sáláním po dobu mnoha hodin předávat tam, kam mají. Mohou mít plášť zdobený keramickými kachli, kamnářskou omítkou nebo třeba probarvenou hliněnou stěrkou – z pohledu terminologie jde ale stále o „kachlová kamna“.

To, co má ve skutečnosti na svědomí komfortní vytápění třeba jen s jedním přiložením za celý den, je skryto uvnitř. Masivní topeniště na velkou dávku dřeva může mít jen malý kontrolní průzor nebo klidně sklo velké jako krbová vložka. Podstatné je to, že kouř není z topeniště veden přímo do komína, ale skrz akumulační tahový systém. Ten mu odebírá teplo a akumuluje.

+ příjemné sálavé teplo rozložené v celé aktivní ploše kamen, možnost vytápění několika místností, při dobrém návrhu i celého domu, pohodlí mnoha hodin topení bez jakékoli obsluhy, nízká spotřeba dřeva – ekonomický provoz, snadná a levná údržba, minimální ekologická stopa díky vysoké účinnosti kamnových topenišť, vhodná pro NED i pasivní domy, funkce nezávislá na vnějších zdrojích energie, možnost vybavení teplovodním výměníkem
– obvykle vyšší cena pořízení, vysoká hmotnost

6. Kachlový sporák

Podobně jako u kachlových kamen nemusí být vnější plášť sporáku nutně z kachlů. Krajově jsou běžné i varianty z pálených cihel, v kombinaci s kamenem nebo částečně či celé omítané – stále ale mluvíme o kachlovém sporáku. Termín označuje topidlo konstrukčně uzpůsobené ke kuchyňskému provozu – vaření, pečení, případně k ohřívání vody pro domácnost.

Kachlový sporák ve své době znamenal obrovský přínos pro efektivitu vytápění lidových stavení a chalup. Z černé kuchyně v prostoru chodby přenesl teplo do obytné místnosti a dal tak obyvatelům možnost poznat luxus teplot, o kterých se jim do té doby ani nesnilo. Dnes doznalo vnitřní uspořádání zásadních změn v souladu s tlakem na zvýšení účinnosti a snížení emisí škodlivin. Vnější vzhled ale většinou zůstává k radosti kamnářů i jejich zákazníků stále romantický a evokující bydlení našich babiček.

+ příjemné sálavé teplo v kombinaci s přirozeným prouděním, spojení užitku pro kuchyňský provoz i vytápění z jednoho topeniště, variabilita designu, možnost ležení na vytápěném i nevytápěném zápecí, možnost spojení s akumulační částí (stěnou, lavicí apod.), možnost vybavení teplovodním výměníkem
– plotna předává vysoký výkon celou svou plochou, což může být problém pro NED

7. Stolový sporák

Varianta kachlového sporáku bez zvýšené části obvykle zvané kobka, krovec nebo zdrobněle krůvek se nazývá stolový sporák, případně stolový kachlový sporák. Jeho vnitřní uspořádání je kvůli vedení kouře z topeniště kolem trouby odlišné oproti kachlovému sporáku kobkovému. Jinak stolový sporák zastane všechny kuchyňské funkce stejně jako jeho vyšší bratr.

+ menší rozměry při srovnatelné kuchyňská funkci, nižší náklady na pořízení
– menší akumulační hmota i teplosměnná plocha – horší využití pro přitápění/vytápění