Tohle, ne! Chyby, se kterými se kamnáři také setkávají.

Píšeme-li o problémech provázejících stavby krbů, sporáků, pecí nebo kamen, obvykle varujeme před chybami, které nějakým způsobem ovlivňují jejich funkci či vzhled a byly způsobeny při projektování nebo častěji při samotné stavbě. Původcem zde je obvykle konstruktér, tedy kamnář. I objednatel, tedy zákazník, ale může svým jednáním způsobit komplikace, které průběh stavby, výslednou podobu díla a jeho funkci negativně ovlivní. Hovoří se o nich bohužel málo, a proto se to teď pokusme napravit.

Obvyklou chybou, která stojí na samém počátku spolupráce, bývá absence kamnáře v úvodních přípravných fázích projektu. Přitom právě celkové uspořádání interiéru s akcentem na správnou pozici tělesa komína může zásadně ovlivnit možnosti vytápění a celkový tepelný dosah topidla. Např. komín, který vznikl bez konzultace s odborníkem, bývá kamnářovým „zlým snem“. Co vše se zde může pokazit? Pomineme-li plejádu chyb konstrukčních, je při plánování třeba promyslet to, kde budou kontrolní a vymetací dvířka. Požadavek postavit kamna přesně do místa, které je zároveň určeno pro revizi a vymetání, způsobuje komplikace. Posuneme-li se po komínové vertikále o něco výše, narazíme na tzv. sopouch. To je místo, kudy se dostávají spaliny z topidla do tělesa komína. Bez bližších znalostí budoucího připojovaného topidla se volba pozice sopouchu podobá „ruské ruletě“. Vyjít to sice může, ale na náhodu je lépe v tomto případě nespoléhat. Navíc kromě výšky je potřeba řešit i úhel napojení, tedy zda tvarovku 45°, nebo 90°.

Neméně důležitým faktorem, který zcela determinuje parametry plánovaného spotřebiče, je správná volba průřezu komínového průduchu. V této souvislosti je třeba připomenout, že dimenzování průřezu stylem „čím větší, tím lepší“ rozhodně nelze doporučit. Hlavně u akumulačních topidel je třeba brát v úvahu kategorii hmotnost topidla. Pohybovat se tu můžeme i v řádu jednotek tun, což vyžaduje přípravu samostatného, dostatečně únosného základu, který je od okolní podlahy oddělen dilatační spárou a má správnou materiálovou skladbu. Přesný půdorys soklu vychází z návrhu konkrétního typu spotřebiče a jeho nedodržení může být příčinou viditelných trhlin v podlaze v blízkosti topidla. Právě nesprávně provedený základ bývá častým nedostatkem.

V rámci stavební připravenosti zde padá odpovědnost na investora a bez včasné konzultace s kamnářem ho vlastně není možné zhotovit na 100 % dobře. Se soklem kamen velmi úzce souvisí vedení přívodu vzduchu, protože právě tudy může vzduchový kanál procházet. Možností je zde sice více, ale ideální umístění, délka vedení, jeho tvar a průřez jsou součástí dimenzování topidla, které provádí kamnář. V praxi se bohužel běžně stává, že se v rámci přípravné fáze na vzduch buď zapomene úplně, nebo při stanovování průřezu vedení padne volba na to, co je právě po ruce.

Uvažuje-li investor o využití topidla zahrnujícího vodní výměník či absorber, je opět potřeba s velkým předstihem před samotnou stavbou či montáží myslet na správné umístění řady nezbytných komponentů. Vedle přívodu elektřiny nesmí chybět odpad vody a rozvod pro zapojení ochlazovací smyčky. Z kamnářského a topenářského projektu musí být zřejmé, jak a kam umístit potřebné vývody, šroubení, čidla, nutnost spolupráce se zkušeným topenářem snad připomínat netřeba. I drobná opomenutí mohou být příčinou značného zdržení stavebních prací a důvodem pro mnohé nežádoucí kompromisy.

Prubířským kamenem stavební připravenosti zákazníka na kamnáře bývají ale nejčastěji hned první okamžiky po příjezdu na místo realizace topidla. Do prostoru stavby je třeba přemístit mnoho materiálu, který něco váží. Např. u kamnových či krbových vložek se pohybujeme v řádu stovek kilogramů, navíc jde i o poměrně objemné předměty s nemalou cenou. Dopravit je „ve zdraví“ přes barikády a příkopy rozpracované stavby na místo určení může pak být doslova akrobatický výkon. Proto bychom měli vždy myslet na zajištění plynulého a snadného přístupu na pracoviště.

Výčet všeho, co může na nic netušícího kamnáře čekat při převzetí staveniště, bychom mohli rozšiřovat jistě ještě dlouho. Lidé prostě chyby dělají a vhodnou pojistkou proti nim je srozumitelná a racionální smlouva. Nejde o formalitu a nějaké byrokratické zlo. Dobrá partnerská smlouva vymezuje hranice, popisuje nároky, povinnosti i požadavky a v případě nejasností nebo dokonce sporů je k nezaplacení. V tak komplikované oblasti, jakou představuje kamnářské dílo, je chybou spolupracovat bez smlouvy.

FOTO: Jaroslav Koutný a Lukáš Kunc